|
|
Analýza systémů pěstování kukuřice v zemědělských podnicích a návrhy na zlepšení
ŠIMKOVÁ, Libuše
Kukuřice patří v současnosti mezi nejdůležitější krmné plodiny. Pokud ji chceme efektivně pěstovat, měli bychom věnovat dostatek času výběru vhodného pozemku, osiva a datumu výsevu. Při volbě datumu výsevu hraje důležitou roli dosažení tep-loty 8 °C v hloubce setí. Kukuřici vyséváme do hloubky 3-4 cm a můžeme ji vysé-vat do klasických řádků (75 cm), úzkořádku (35 cm) nebo do dvouřádku. Kukuřice je plodina s pomalým počátečním růstem, proto je důležité věnovat pozornost me-chanické nebo chemické likvidaci plevelů. Při sklizni kukuřice na siláž můžeme sklízet celou rostlinu, nebo můžeme požít techniku dělené sklizně CCM a LKS. Byly hodnoceny hybridy WELAS, PERSEUS a AKANTO. WELAS je dvojliniový (Sc), raný hybrid (FAO 240) a PERSEUS je tříliniový (Tc), raný hybrid (FAO 250). Hybrid PERSEUS dokázal na hodnocených pozemcích poskytnout vyšší výnos než WELAS. Nejvyšší vliv na výnos měl použitý hybrid, agrotechnika a dostatek půdní vláhy.
|
|
|
Možnosti inovace systému zpracování půdy v zemědělském podniku
Brabec, Jan
Tato bakalářská práce je zaměřená na podnik pana Pohaněla a jeho systém zpracování půdy. Nejprve jsou v práci rozebrány poznatky z literárních zdrojů o kultivaci půdy a jejich různých systémech. Následuje část s charakteristikou zemědělského podniku, jeho výrobních a přírodních podmínkách a stručná historie. Je zde popsána historická i stávající agrotechnika a ekonomické zhodnocení stávajícího systému zpracování půdy. V další části jsou navrženy inovace systému zpracování půdy s ohledem na zlepšení stavu půdy, možnosti zvýšení výnosů hlavních pěstovaných plodin a úspory pohonných hmot. Na konec je provedeno porovnání stávajícího a navrženého systému zpracování půdy.
|
|
|
Porovnáni výkonnosti a spotřeby pohonných hmot u secích strojů
HOLEČEK, Tomáš
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou secích strojů, a to zejména porovnáním jejich různých konstrukcí v konkrétních podmínkách zemědělského podniku v ČR. V úvodu se nachází obecný přehled vlastností půdy, následují různé způsoby zpracování půdy, od kterých se odvíjejí způsoby zakládání porostů. Dále jsem stručně shrnul nejpoužívanější konstrukce secích strojů v ČR, jejich součásti, výhody a nevýhody. Následuje vyhodnocení měřené spotřeby paliva u dvou různých secích strojů v konkrétním podniku. Zhodnotím také náklady na pořízení a provoz secích strojů pro sledované technologie. V závěru bakalářské práce zodpovím hypotézy z cíle této práce a uvedu závěry pro praxi.
|
|
|
Hodnocení strojů pro pásové zpracování půdy
HEŘMÁNEK, Aleš
Bakalářská práce se zabývá technologií pásového zpracování půdy, popisem možností využití a technologických provedení, která jsou v této době k dispozici. Dále jsou v práci popsány výhody strip tillage pro životní prostředí a půdu, ale také jistá omezení a úskalí, která se s používáním pásového zpracování půdy mohou objevit. V první části je práce zaměřena na vývoj zpracování půdy od počátku vzniku první mechanizace. Je zde zachyceno používání prvních mechanizovaných operací s půdou pomocí prvních pluhů, na které navazuje popis a rozdělení minimalizačních technologií včetně metody strip tillage. Informace jsou doplněné o popis zemědělské techniky pro pásové zpracování půdy. Praktická část pojednává o metodice a výsledcích měření v souvislosti s hodnocením kvality práce vybraného secího stroje Mzuri PRO-TIL 4T v problematice hodnocení nastavené hloubky zpracování půdy, hrudovitosti a množství ponechaných rostlinných zbytků ve zpracovaných pásech půdy, počtu vzešlých rostlin, uložení osiva do nastavené hloubky a výkonností dané soupravy. Práce je doplněna charakteristikou zemědělského provozu HZT Technik-servis, a.s. a jednoduchým rozborem investičních a provozních nákladů.
|
|
|
Vliv agrotechniky na produkční charakteristiky a ekonomiku výroby silážní kukuřice
Bártů, Ondřej
Předmětem diplomové práce bylo prostřednictvím polního experimentu porovnat ekonomiku různých možností pěstování silážní kukuřice. Porovnávány byly způsoby založení porostu a různé formy hnojiva, přičemž dávka dusíku je vždy stejná. Zkoumán byl také vliv hnojiva s přídavkem síry na pěstovanou kukuřici. Při porovnávání zakládání porostu byly hodnoceny vlivy na vybrané produkční charakteristiky silážní kukuřice. Zároveň byla hodnocena cena za zasetý hektar, kdy dražší varianta, setí s přihnojením pod patu, bylo realizováno prostřednictvím zemědělské služby a levnější variantou bylo setí bez přihnojení pod patu strojem ve vlastnictví podniku. Základ hnojení tvořila ve všech variantách močovina aplikovaná před setím v dávce 250 kg.ha-1. V případech, kdy bylo aplikováno hnojivo přímo k osivu, byla použita také močovina. K dohnojení na celkovou dávku 200 kg dusíku na hektar byla v obou variantách založení použita další hnojiva, kterými byla močovina, kejda a vodný roztok síranu amonného s močovinou (SAM). I v případě hnojení byly hodnoceny vlivy na vybrané produkční charakteristiky v závislosti na ceně.
|
|
|
Komentovaný překlad kapitoly Mirror Worlds (In: Basalla, George. Civilized Life in the Universe: Scientists on Intelligent Extraterrestrials. Cary, NC: Oxford University Press, 2006, str. ISBN: 9780198038351)
Šveřepová, Andrea ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šťastná, Zuzana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přeložit 10. kapitolu s názvem Mirror Worlds z knihy George Basally Civilized Life in the Universe: Scientists on Intelligent Extraterrestrials. Práce obsahuje text překladu i výchozí text, dále je její součástí komentář, který teoreticky reflektuje proces překladu a skládá se ze čtyř částí. První pasáž je věnována překladatelské analýze výchozího textu a potenciálních překladatelských problémů. Druhá část popisuje zvolenou překladatelskou metodu a komentuje rozdíly mezi výchozí a cílovou komunikační situací. Třetí část se zabývá typologií a řešením překladatelských problémů a ve čtvrté části jsou popsány překladatelské posuny, při nichž během překladu došlo. Klíčová slova inteligence, život, mimozemský, vesmír, kultura, technika, civilizace, projekt SETI, antropomorfismus, překlad, výchozí text, analýza textu, překladatelská metoda, posun
|
|
|
Vliv počtu rostlin na výnos ozimé pšenice v rámci technologií přesného setí
Paclt, Ladislav ; Brant, Václav (vedoucí práce) ; Zábranský, Petr (oponent)
Pšenice setá ozimá (Triticum aestivum L.) je nejpěstovanější obilninou v České republice. Osevní plochy se pohybují na úrovni cca 795 000 ha. Kvalitně provedené setí je dobrým základem pro utváření struktury porostu během vývoje, která se následně promítá do výnosu a kvality produkce. Struktura porostu je utvářena především počtem rostlin na jednotku plochy, tedy výší výsevku. V tradiční zemědělské praxi se výše výsevku určuje především podle termínu setí a zemědělské výrobní oblasti přepočtem MKZ pomocí HTZ na váhu v kg. Osivo je tedy vyséváno pouze s přesností na kg, nikoliv na jednotlivá semena. Běžně používané secí stroje navíc nejsou schopny takto přesně osivo vysévat.
Cílem této bakalářské práce bylo na základě přesných polních pokusů posoudit vliv rozdílných výsevků při přesném setí na výnos pšenice. Je známo, že rostliny pšenice disponují mimořádnou kompenzační schopností, která spočívá především v odnožování rostlin. Při přesném rozmístění semen na jednotce plochy, které maximálně eliminuje kompetici mezi rostlinami, by tedy i při sníženém výsevku neměl prokazatelně klesnout výnos. Navíc byl posuzován vliv aplikace hnojiva při setí do zóny kořenů rostlin.
Přesné polní pokusy probíhaly v hospodářském roce 2014/2015 na lokalitě Budihostice (střední Čechy), GPS koordináty 50°17'48.664"N, 14°14'36.130"E. Pro založení porostů, které proběhlo 3. 10. 2014, bylo využito testovacího modulového secího stroje firmy Farmet se záběrem 1,5 m a s použitím systému přesného setí. K zonální aplikaci do hloubky 85 a 180 mm při setí bylo použito hnojivo NPK (15/15/15) v jednotné dávce 80 kg/ha. Výsevek se na pokusných plochách pohyboval v rozmezí 200 až 350 zrn na m2. Kontrolní varianta představující konvenčně založený porost byla založena s počtem 450 zrn na m2. Celkem bylo založeno šest variant bez přihnojení s hloubkou kypření 85 a 180 mm, šest variant s přihnojením NPK (15/15/15) s uložením hnojiva do hloubky kypření 85 a 180 mm a varianta kontrolní. Sklizeň proběhla 30. 7. 2015.
Rozdíly v počtu jedinců se primárně projevily na počtu klasů na jedné rostlině. Tento faktor byl nejvýznamnějším výnosotvorným prvkem. Nižší výnos ve srovnání s kontrolou, která dosáhla výnosu 9,509 t/ha, byl stanoven na plochách s počtem rostlin pod 200 kusů na m2. Na plochách s počtem rostlin přesahujícím 200 kusů na m2 byl mimo jedné varianty stanoven vyšší výnos. U variant s počtem rostlin vyšším než 230 kusů na m2 byl na plochách s hnojením stanoven vyšší výnos než na plochách bez hnojení. Tyto rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Vliv zonálního hnojení se tedy jednoznačně neprokázal.
Provedené experimenty prokázaly, že snížení počtu rostlin na jednotku plochy může na základě kompenzační schopnosti porostu zajistit obdobné výnosy jako konvenční varianta.
|
|
|
Secí stroje: příprava výukového materiálu
KOLÁŘ, Michal
Tato bakalářská práce je zaměřena na secí stroje a jejich problematiku. Cílem bakalářské práce je příprava učebního textu pro studenty zemědělské techniky. V první části je uveden historický vývoj secích strojů, agrotechnické požadavky na ně a také popis základních částí, ze kterých se secí stroje skládají. Další část bakalářské práce je věnována nejvýznamnějším výrobcům secích strojů, které jsou dostupné na českém trhu. V závěru práce jsou tyto stroje porovnány. Kritérium pro porovnávání je pracovní záběr 6 metrů.
|
|
|
Technologie a technika pro setí zrnin
Paveska, Martin
Tento dokument popisuje technologie a techniky setí zrnin. Zabývá se novými technologiemi v zemědělství a jejich přednostmi a nedostatky. Je zde popsána spousta metod půdoochranných způsobů zakládání porostu a jejich technika, jako jsou páskové setí, setí do dvojřádků, setí do meziplodiny, zakládání porostu do hrůbků a setí do nezpracované půdy. Tyto technologie nám poskytují úsporu pohonných hmot, neboť u nich nedochází k tak intenzivnímu zpracovaní půdy, jako je tomu u zakládání porostu konvenčním způsobem. Výhodou nových technologií je, že šetří půdní vláhu, a tím podporují rychlejší růst rostlin a poskytují větší prostor pro plodiny. Další funkcí je ochrana proti nežádoucím plevelům a chorobám rostlin. Zakládání porostu plodiny půdoochrannými technologiemi je šetrné i k povrchu půdy, protože díky způsobu zakládání nedochází k větrné a vodní erozi. Nové technologie představují budoucnost pro zemědělství.
|
|
| |
host ::
RSS.